Farnost

Naše farnost

Vítáme vás na stránkách Římskokatolické farnosti-děkanství ve Vysokém Mýtě, jejíž historie sahá až k počátkům města. Krátce po jeho založení kolem roku 1260 se začalo se stavbou kostela sv. Vavřince. Jako farní je vysokomýtský kostel zmiňován poprvé roku 1349. K městu tehdy náležel ještě filiální kostel Všech svatých Na pohřebě v podměstí Choceňském. Fara spadala zpočátku pod vyšehradský kolegiální kostel s právem jmenovat duchovního správce. Počátkem 14. století byl ve Vysokém Mýtě zřízen děkanát spravovaný nejprve pražským a později nově založeným litomyšlským biskupstvím. K děkanátu mýtskému vedle Mýta a Vraclavi patřily tehdy fary a obce: Knířov, Heřmanice, Ostřetín, Polotice, nynější Slatina, Nové Hrady, Proseč, Rovná u Holic, Jenšovice, Sloupnice, Sv. Jiří, Plátěnice, Radhošť, Uhersko, Holice, Luže, Řepníky, Štěpánov u Skutče, Skuteč, Chotovice, Krouná, Otradov, Janovice u Skutče, Ranná, Bučina, Makov, Hlinsko, Kameničky, Svratka, Zámrsk, Újezd u Chocně, Mladočov, Perálec, Ředice, Lažany, Voletice a Vratišovice.


Ve druhé polovině 14. století byla dokončena reprezentativní stavba kostela sv. Vavřince i fara. Faru a kostel spravoval plebán. V té době byly ve městě i dva kláštery, mužský minoritů a ženský Klarisek. Okolo hlavního kostela sv. Vavřince se až do roku 1540 prostíral hřbitov.
Za válek husitských zanikal filiální kostel Všech svatých i oba kláštery.


V dřívějších dobách bývali ve Vysokém Mýtě vedle faráře nebo děkana zpravidla 2 až 3 kaplani. V současné době patří do farního obvodu kromě Mýta ještě farnost: Knířov, Zámrsk a Vraclav. O farnost se starají dva duchovní, administrátor Mgr. Pavel Mistr a Mgr. Jan Kunert


Kontakty na duchovní správu naleznete na odkazu Kontakty.


V duchovním, společenském a kulturním životě Vysokého Mýta měla a dosud má katolická církev významné postavení. Kolem chrámu sv. Vavřince se vždy soustřeďovaly nejrozmanitější aktivity s přímou vazbou na rozkvět či problémy celého společenství žijícího ve městě a okolí.


Literatura: Vysoké Mýto, tradice a současnost, 2004.



Chrám sv. Vavřince a kostel Nejsvětější Trojice ve Vysokém Mýtě

Sv. Vavřinec

Již z dálky při příjezdu k Vysokému Mýtu poutají naši pozornost 67 m vysoké věže kostela sv.Vavřince. Kostel na tomto místě byl součástí města od jeho založení v 60. letech 13.století. Tento původní kamenný kostel však zanikl.
Nová monumentální gotická trojlodní stavba ( výška hlavní lodi je 21,3 m) byla budována od poloviny 14. století. Po požáru r. 1461 byla kostelu navrácena podoba z doby Karla IV. Po požáru r. 1774 se opravy omezily hlavně na vytvoření podmínek pro provoz kostela. Bylo třeba nahradit požárem zničené bohaté barokní vybavení kostela. Proto byl v roce 1787 v dražbě zakoupen barokní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie (6,85 x 3 m) spolu s ostatním vybavením včetně oltářů, které byly později přeneseny do kostela Nejsvětější Trojice a kostelů okolních obcí. Obraz na hlavním oltáři je vrcholné dílo Petra Brandla z r. 1728 a byl namalován pro cisterciácký klášterní kostel v Sedlci u Kutné Hory.

Dalšími vzácnými památkami jsou cínová křtitelnice z roku 1499 vyrobená Ondřejem Ptáčkem z Kutné Hory a dřevěná polychromovaná socha P. Marie Vysokomýtské z počátku 16. století, která je dnes umístěna v novogotickém oltáři v kapli sv. Jana Křtitele na levé straně kostela.

Ještě starší movitou památkou je zvon sv. Vavřinec menší, který byl odlit v r. 1466 místním zvonařem Petrem Konvářem.
Tento zvon jako jediný pro svoji historickou hodnotu přečkal rekvírování v obou světových válkách. Teprve v roce 2003 ožila jižní věž znovu hlasem zvonu sv. Jiří o hmotnosti 2.080kg, který byl pořízen veřejnou sbírkou.


Kostel prošel celkovou rekonstrukcí v letech 1875 -1904, kterou vedl architekt F. Schmoranz, od roku 1892 věhlasný stavitel Svatovítského chrámu Josef Mocker.
Další etapa (1902 - 1905) je spojena se jménem pražského secesního malíře prof. K.V. Maška. Jeho žáci z Uměleckoprůmyslové školy podle jeho návrhů ozdobili stěny kostela freskovou malbou. Pro presbytář navrhl figurální scény ze života patrona kostela sv. Vavřince a Nanebevstoupení Páně.


Západní stěny bočních lodí jsou také vyzdobeny freskami. V levé je zobrazen zakladatel města i kostela Přemysl Otakar II, v pravé jsou zobrazeny význačné osobnosti, které se zasloužily o generální rekonstrukci chrámu. V té době bylo pořízeno také nové vybavení kostela: varhany-největší z dílny J. Kobrleho z Lomnice nad Popelkou, boční oltáře, kazatelna, křížová cesta, zpovědnice. V letech 1969 -1973 byly za finančního přispění státu a pomoci dobrovolníků provedeny nejnutnější opravy ( krytina věží a sakristie). V letech 2000 až 2005 byly opraveny střechy lodí kostela za 6.186.063 Kč. Tato akce probíhala v programu regenerace. Vlastník se s pomocí veřejné sbírky podílel částkou 768.563 Kč, Město Vysoké Mýto 1.247.500 Kč. V roce 2007 byla dokončena oprava balustrády na severní straně kostela a zároveň bylo započato s postupným restaurováním všech vitráží v předběžné hodnotě 6 mil Kč.


Kostel Nejsvětější Trojice

Nachází se nedaleko Litomyšlské věže na tzv. bývalé Kněžské zahradě a bývalém hřbitově, dnes v Jungmannových sadech.Byl postaven r. 1543 mistrem Blažejem z Litomyšle, rozšířen roku 1592 mistrem Trebkem.
Kněžiště je pozdně gotické, loď byla restaurována v době baroka. Kostel nemá věž, zato je typický vysokým barokním štítem s portálem od pardubického sochaře Vlčka. V kostele jsou zbytky pískovcových náhrobků a gotické fragmenty. Restaurátorským průzkumem zde byly objeveny zbytky nástěnných maleb z období renesance.


Připravili: RNDr. Věra Marková a Mgr. Pavel Mistr